Čtvrtek, 1. 9.

Autobus nás odvezl slabou hodinku po úbočí hory západním směrem do oblasti Aiole, kde jsme nasedli na kola a vyrazili na první toskánskou etapu. Zhruba 8 km to bylo dosti do kopečka, ale kilometr před obcí Triana jsme začali pomalu sjíždět z kopce. Občas jsme udělali nějakou fotku, projeli jsme obcí Petricci a kousek před Sempronianem jsme narazili na povalující se velbloudy, asi nějaká soukromá zoo. V Sempronianu v prudkém kopečku Ivě spadl řetěz a já, protože jsem jel vepředu, se musel asi kilometr vracet. Díky tomu jsem ale našel tu správnou cestu, pomalu jsme projeli obcí, kde se konaly trhy, a kousek za obcí jsme odbočili nikoliv na Saturnii, ale doleva, což sice byla cesta delší, ale na té kratší byl údajně prudký kopec. Zamířili jsme tedy na Catabbio a poté na Capanne, kde jsme se na chvíli zastavili na malém náměstíčku, kde jsme udělali pár fotek včetně dvou 360°. Pak jsme se vydali již na poslední úsek do Saturnie. V plném slunci jsme dorazili na křižovatku pod městečkem, do kopce se nám nechtělo, ani do hospody u křižovatky, a tak jsme se vydali z kopce dolů. Dojeli jsme na rovinku vedoucí kolem termálního potoka, odbočili jsme doprava z hlavní silnice na vedlejší silničku, která nás dovedla ke kempu, kdy byl ve spodní části zaparkovaný autobus. Nějak jsem si to špatně spočítal a dorazili jsme ještě před otevřením autobusu. Pan Herdegen nám ale dal pivo, my se převlékli do plavek a na kole vyrazili do termálů. Vrátili jsme se na hlavní a projeli celou rovinku. Na konci v zatáčce byl vstup ke kaskádám s termální vodou, do které jsme se na více jak na hodinu naložili. Když se přiblížil čas odjezdu, vrátili jsme se k autobusu a v 16.30 jsme vyrazili na cestu zpět na hotel.

Trasa z Aiole do Saturnie je modrá