Pondělí 24. 8.
Dnešní etapa byla bez použití autobusu, ráno jsme vyjížděli na kolech od hotelu a tam jsme se také na kolech odpoledne vraceli. Ráno bylo po dešti, ale předpověď byla příznivá, mělo se vyčasit, což se také stalo. Vyjeli jsme směrem na 1,5 km vzdálené Luckau, které jsme projeli a za Lidlem jsme se dali doleva směrem na Gossmar po cyklostezce vedoucí převážně lesem podél kanálu Gossmarer Fliess. V Gossmaru samostatná cyklostezka končila, dál už byly cyklostezky vedeny po silnicích. Na výběr byly k dispozici tři délkově odlišné trasy, my jsme si vybrali tu nejdelší a tak jsme v obci Beesdau zatočili doprava na Bergen, který leží na kopci a tak jsme museli vynaložit i trochu více úsilí. Na konci Bergenu skončil asfalt, pro jistotu jsem se zeptal pošťačky, jedeme-li správně, a tak jsme lesní a později polní cestou nejprve sjeli opět z kopce dolů a lesem se pomalu blížili k obci Fürstlich Drehna. Po levé ruce nám občas za lesem prosvítalo jezero, ale všude to byl bývalý dobývací prostor hnědouhelného dolu, kam by přístup zakázán. Dojeli jsme do Fürstlichu, kde nás překvapil zámek obklopený vodním příkopem, předělaný na luxusní hotel. Naproti zámku byl ještě zámecký pivovar, a když jsme opustili areál parku, narazili jsme na hospodu Alte Schule vybudovanou v bývalé škole. V takové díře bych to nečekal a to byla ještě jedna hospoda naproti. Dali jsme si pivo a pokračovali dál, objeli jsme jezero Drehnaer See po silničce, po které byl zákaz jízdy (zase kvůli bývalé šachtě), ale jinudy to nešlo. Na druhé straně jezera jsme v obci Mallenchen vyjeli na normální silnici a stočili jsme se podél dálnice na sever. Pár kilometrů jsme jeli souběžně s dálnicí a když jsme se od ní odklonili, tak jsme v obci Zinnitz odbočili doprava na asfaltku vedoucí nejprve mezi poli a posléze lesem. Po pravé ruce jsme měli opět území bývalých dolů, jezero Stossdorfer See, ke kterému jsme dojeli, je zatopený důl na území bývalé obce Stossdorf. Od jezera jsme zamířili do Egsdorfu, kterým jsme projeli, což byla moje chyba, neboť jsme měli odbočit doleva. Na to jsem přišel po pár kilometrech, když jsme měli křížit hlavní silnici a za ní nebylo kam jet. Museli jsme tedy pár set metrů jet doleva po této hlavní, abychom z ní sjeli v Garrenchenu a po silničkách již zamířili zpět na Luckau. Potkali jsme naše spolustolovníky a Ti nás dovedli do Luckau, které jsme si prošli, nafotili centrum, navštívili malou botanickou zahrádku, kde si Iva nafotila růže, a poté jsme již zamířili k hotelu. V parádním počasí najeto cca 54 km.