Pá, 19. 8.

Pršelo už v noci a ráno pořád ještě, vyzvedli jsme si na parkovišti u hotelu kola a před desátou jsme za jemného mrholení vyrazili, vzápětí se rozpršelo, a tak jsme zajeli ke Sparu, ale po chvíli déšť přeci jenom zmírnil, a tak jsme pokračovali dál. Pohybovali jsme se jihovýchodně od Zreče, kousek jsme jeli po naší včerejší příjezdové cestě, ale asi po 2 km jsme odbočili doleva do kopečků, kde jsme se ještě na pár metrech dotkli naší včerejší trasy. Stejně jako včera jsme projížděli krásnou krajinou, pouze fotky postrádají sluneční svit. Pro nás to byla změna, letos poprvé jsme nejeli za úmorného vedra. Poprchávalo asi tak necelé dvě hodiny, pak přestalo a já si sundal bundu, v nejzazším bodě naší trasy, v městečku Loče jsem myslel, že si bundu znovu obléknu, ale počasí se umoudřilo a déšť definitivně ustal. V Loče jsme se tedy stočili na severozápad a začali se pomalu vracet. Asi po třech kilometrech jsme z hlavní silnice odbočili doleva a mírným stoupáním jsme po cca 7 km dojeli ke starobylému klášteru Žička, kde jsme strávili nějakou dobu okukováním a fotografováním a v tu dobu již dokonce začalo vylézat slunce, tak jsme udělali ještě i fotky za slunce. Když jsme se dokochali, vrátili jsme se zpět těch 7 km na hlavní silnici a pokračovali po ní asi 5 km do městečka Slovenske Konjice, kam jsme tentokrát vjeli z jihu na úrovni horní části náměstí. Ze včerejška jsme již věděli kudy kam, a tak jsme si zajeli opět na pivo do Center okusov, kde stálo pouze 2,80 €, což je hodně slušná cena. Po ukojení žízně pak již jen stejná cesta do Zreče jako včera, najeto cca 49 km za příjemných teplot ovšem i méně příjemného deště. Po odevzdání kol jsme na pokoji dali pozdní oběd – obligátní sekanou přechovávanou v ledničce minibaru a opětovně vyrazili do bazénů.