Sobota
23. 5.
Na parkovišti za hotelem Mezní Louka jsme vybalili kola, Lubor udělal krátký briefing a v půl dvanácté jsme vyrazili dolů do Hřenska. Sjeli jsme k Labi a přívozem se přeplavili na druhou stranu do obce Schöna, tedy na levý břeh, na kterém jsme se pohybovali celý den. Udělali jsme pár fotek přívozu a Hřenska na druhé straně a vydali se na cestu. Kolem sebe jsme slyšeli samou češtinu, je vidět, že našinec tuto část cyklostezky hojně užívá. Počasí, navzdory původním předpovědím, bylo téměř ideální na kolo - trochu slunce, žádné vedro, žádný déšť. Rovinka a asfaltový povrch, stezka lemující řeku. Za chvíli jsme minuli Bad Schandau na druhém břehu a zhruba po 22 km jsme na nábřeží v obci Königstein narazili na Honzu s mikrobusem, který nás naložil a zhruba 3 km vyvezl nahoru pod pevnost, kam až se dalo dojet autem. Zbytek jsme pak museli vyšlapat, naštěstí to nebylo dlouhé i když výživné. Nahoře jsme si dali v bufetu kafe a pivo, vydýchali jsme se, udělali pár fotek a protože na placenou prohlídku, ať již samotné pevnosti či jejích hradeb, nebyl čas, sjeli jsme dolů k řece a pokračovali dál. Krátce před půl pátou jsme dorazili do Pirny, jenž bývala v dobách předrevolučních častým cílem koupěchtivých spoluobčanů. Já v ní byl jedinkrát, někdy na přelomu 70. a 80 let, takže jsem nemohl porovnávat, kde asi soudruzi z NDR udělali chybu. Prošli jsme si část starého města, Iva si dala kafe a štrůdl, já vitamíny v pivní podobě, a kolem páté jsme vyjeli na poslední asi 8 km úsek a po půl šesté jsme po cca 55 km dorazili do Heidenau do hotelu Reichskrone, kde nás Lubor ubytoval, trochu jsme se zkulturnili, a kolem sedmé vyrazili na společnou večeři. V hotelu byla svatba a nějaké oslavy, tak nám přidělil stůl venku, ale nám to nevadilo, protože počasí bylo příhodné a obsluha se se nám řádně věnovala. Dali jsme si s Ivou brambory s masem zapékané v litinové pánvi, každý jiný druh a v půlce jsme vystřídali. Zalito černým pivem, v půl jedenácté zhasnout a spát.
ZPĚT DALŠÍ DEN