Jižní Itálie II 4. den, So 31. 10.
Poslední den jsme strávili na ostrově Capri. Ráno po snídani jsme si sbalili všchny věci, uložili jsme je do autobusu, který nás svezl do Sorrenta a poté se vrátil zpět na parkoviště v San Agnelu, aby byl odstaven na předepsaný počet hodin. My jsme sestoupili po schodech do přístavu a lodí jsme přepluli na Capri. Hned po vystoupení šla paní průvodkyně koupit lístky na okružní plavbu kolem ostrova a ve chvíli, kdy nám předávala základní informace o ostrově Capri byla na základě udání nějaké italské průvodkyně vyzvána polististou, aby ho následovala na stanici. Tak jsme na chvilku osiřeli, cca za 20 minut se vrátila s tím, že pravděpodobně jí nemine pokuta ve výši 3 tis. Euro, a až se vrátíme z okružní plavby, tak se musí opět hlásit. Vyrazili jsme tedy na plavbu kolem ostrova, brali jsme to tentokrát v protisměru oproti naší jarní plavbě, a tak jsme ostrov viděli zase trochu z jiných úhlů. Moře bylo o hodně houpavější než minule, ale cesta byla v pohodě. Po návratu již na nás čekal v přístavu italský průvodce, kterého naší paní průvodkyni bleskově zaslala spřátelené cestovka z Neapole, celou situaci s policií vyžehlil, vyjel s námi lanovkou nahoru do města, kousek se s námi prošel a před Augustovými zahradami se s námi rozlouči s tím, že teď už může paní průvodkyně bez obav na ostrově provádět. My jsme si prošli zahrady, pokochali jsme se vyhlídkou z teras a zájemci o návštěvu města Anacapri se poté oddělili od ostatních a vydali se na autobus. Kupodivu nás bylo jenom šest, paní průvodkyně a řidiš našeho autobusu a ještě jeden manželský pár. Vyjeli jsme krkolomnou cestou nahoru do Anacapri, cestou k vile Axela Munthe jsme zjistili, že většina restaurací má vzhledem ke konci sezóny již zavřeno a tak jsme se zastavili na ochutnávku limoncella u známých paní průvodkyně, kteří nám poradili, kde se dobře najíst. Došli jsme až na konec cesty Via Axel Munthe, odkud je výhled na Capri a vrátili jsme se na náměstíčko, na které jsme přijeli busem. Tam jsme našli v patře doporučenou restauraci, vypadalo to jako když už končí, ale díky paní průvodkyni nám samozřejmě nabídli jídlo ve formě menu, což v mém případě bylo malé pivo, špagety s mořskými plody a zmzlina nakonec. Ostatní, s výjimkou jedné paní, si dali pizzu a jako zákusek nějakou buchtu. Já jsem si moc pochutnal a bylo to velice příjemné ukončení naší návštěvy. Dole pod hospodou byla zastávka autobusu, jeli jsme až dolů do přístavu a akorát jsme stihli odjezd lodě zpět na pevninu do Sorrenta. Tam jsme měli zhruba asi hodinu a půl volno, zašli jsme nakoupit nějaké špíše potraviny do marketu, prošli jsme si Via San Cesareo, což je ulička plná obchůdků se vším možným a zpátky na náměstí jsme se vrátili po Corso Italia, kde jsou obchody poněkud větší a luxusnější. To již bylo za tmy a za dovádění mnoha dětí, které slavili Halloween a měly oblečeny různé strašidelné převleky. Byl to samý Harry Potter a jemu podobní čarodějové a ježibaby. Z náměstí jsme pak společně došli kousek k hotelu Cesare Augusto na Via Degli Aranci, kde na nás čekal náš autobus. Bylo kolem sedmé večer a naše návštěva jižní Itálie se pomalu, ale jistě chýlila ke konci. Na dálnici před Neapolí jsme zastavili a připravili se na noční jízdu, ráno jsme posnídalí již v Rakousku kus za Innsbruckem, zbytek cesty v pohodě, kolem 16. hodiny jsme odrazili do České Lípy a zhruba hodinu na to domů. Takže další cesta asi až příští rok.