Gaskoňsko a Perigord 11. den, St 20. 7.
Byl odpočinkový den, snídali jsme mimo kemp u autobusu a většina se rozhodla pro návštěvu Arcachonu. I my jsme v 10:40 nasedli před kempem na linkový bus, který nás za Euro dovezl do centra města. Cesta trvala asi půl hodiny, vystoupili jsme před informačním střediskem, kde jsme si vzali mapku města a jízdní řády autobusu na cestu zpět. Nejprve jsme navštívili trhy v sousedství informačního střediska, kde část byla na venkovním prostoru a část v přilehlé hale. Zboží ani nelze popsat, prostě pastva pro oči. Sýry, ryby, maso, zelenina, klobásy no prostě nádhera. Máme se pořád co učit. Poté, co jsme se nakochali, jsme vyrazili směrem k moři. Počasí bylo podmračené, občas mrholilo, žádná sláva. Pláže byly samozřejmě prázdné, byl to docela smutný pohled, na to že jsme uprostřed léta. Hezký příklad globálního oteplování. Došli jsme až na konec mola, udělali pár fotek i přes nepříznivé podmínky a pomalu se vraceli zpět do centra. Cestou jsme se zastavili na oběd v restauraci, kde měli několik druhů mušlí a tak jsme si je zase po dvou letech dali. Každý s jinou příchutí, k tomu trochu vína, no prostě přímořský oběd. Seděli jsme pod slunečníky na chodníku, déšť postupně vyhnal všechny okolo dovnitř restaurace, ale my vytrvali do konce. Po jídle jsme se vrátili do centra, zašli jsme do Casina, což není hazardní herna, ale supermarket, kde jsme nakoupili pár věcí k jídlu i na zítřejší noční přesun. Pak jsme již pomalu vyrazili na autobus, který odjížděl v 15:30 hod. Cesta zpět trvala skoro 45 minut, jednak to bylo do kopce a jednak byla hustá doprava. Počasí nepřálo, silný vítr přetrvával a občas do toho zapršelo. Zbytek dne jsem strávil kolem stanu s pivem od řidičů, poprvé po několika měsících jsem vytáhl a oblékl ponožky a vzhledem k houstnoucímu dešti jsem i poměrně brzy ulehl.