Út, 26. 7.

Nás poslední den měl být chladný a deštivý a dopoledne tomu vše nasvědčovalo. Začínali jsme tam, kde jsme skočili hned první den- v obci Paternion, kousek od řeky Drávy. Sjeli jsme k řece na cyklostezku a po ní jsme jeli až do Villachu. Cestou začalo i krápat, ale to rychle ustalo, a i mraky se roztrhaly a slunce se vrátilo ke svému standardu uplynulých dní. Na začátku Villachu měl být na parkovišti autobus, ale ještě tam nebyl, tak jsme i s panem vedoucím na něj počkali, dali si u řidiče pivo a vyrazili jsme na náš poslední úsek. Zajeli jsme přes most do centra Villachu, všude byla spousta lidí, tak pár obligátních fotek, vrátili jsme se na náš levý břeh a po cyklostezce jsme frčeli dál až do míst, kde byla odbočka k Wernbergskému koupališti z vybagrované pískovny, u kterého čekal autobus. Zajeli jsme k autobusu a ukončili cyklistiku po drávské cyklostezce, dnes najeto pohodových 37 km za přijatelného počasí. Já vzal plavky a ručník a šel se vykoupat, žádné vstupné se neplatilo, voda byla parádní, škoda, že bylo málo času, odjížděli jsme o dvě hodiny dříve než obvykle. Tak jsem se po návratu na hotel poprvé a naposledy vydal ještě do hotelového bazénu, ale tam se mi špatně dýchalo, asi vysoká vlhkost, odpoledne venku to bylo lepší. Vzal jsem si z pokoje župan, až později jsem zjistil, že se za jeho použití platí 5 €, tak jsem to před večeří raději hned srovnal, aby z toho nebyla ostuda. Člověk se má pořád co učit.

Ráno jsme vyrazili v 8.30 na cestu domů, autobus měl potíže vyjet ze zaplněného parkoviště, ale nakonec to zvládl, jeli jsme jak švýcarská dráha s minimem pauz, mezi Budějovicemi a Táborem nás zastihla průtrž mračen i s kroupami, spousta aut zůstávala stát v odstavném pruhu, nebylo nic vidět. Do Prahy jsme dorazili dle plánu v 17.30 a my si mohli odškrtnou další zájezdovou položku. Přesně za tři týdny bychom měli jet ještě do slovinského Zreče, tak se máme alespoň na co těšit. A vy se taky těšte.