Středa, 8. 9.
Původně to měla být etapa z Toblachu podél řeky Drávy do rakouského Lienzu, ale vzhledem ke komplikovanému překračování hranic z důvodu covidové epidemie byla připravena náhradní trasa. Autobusem jsme ráno zamířili z Toblachu na Bruneck a za Welsbergem po výjezdu z tunelu na kruhové křižovatce kousek před jezerem Olang jsme zatočili doprava do údolí Casies. Dojeli jsme do cca 18 km vzdálené St. Magdaleny, kde končí silnice. Tady jsme nasedli na kola a někteří z nás vyjeli do kopce k Messnerhütte (s horolezce Messnerem nemá nic společného, přestože má v této oblasti Jižní Tyrolsko několik muzeí), kde jsme si dali kafe a pivo. Poté jsme sjeli zpět do St. Magdaleny odkud jsme po cyklostezce vedoucí po místních silničkách sjížděli na začátek údolí do Welsbergu, kde jsme najeli na nám dobře známou páteřní Pustertal Radweg. Po pár kilometrech jsme se stočili doprava a zamířili do kopců k jezeru Lado di Braies neboli Pragser Wildsee, kde jsme již kdysi také byli. Vyšlapali jsme prudký kopec, baterie opět dostali zahulit, nahoře v bufíčku jsme si dali pivo, udělali pár fotek jezera a zamířili jsme zpět. Pomalu jsme sjížděli z prudkého kopce, já jsem dojel do St. Veit, kde ze silnice odbočuje do lesa cyklostezka a čekal na Ivu. Když dlouho nejela, vyrazil jsem zpět do kopce a po pár stech metrech jsem ji viděl sedět na kraji silnice. Při sjíždění ji nedalo přednost auto kolmo křižující komunikaci a došlo ke střetnutí. Neštěstí nebyla vidět žádná krev ani nějaké zlomeniny, přijela záchranka, policie. Ivu odvezli do nemocnice do Innichenu (cca 20 km), policie vyšetřovala, pro mne přijel vedoucí taxíkem s držákem na kola, aby mě i s kolama dopravil na hotel. Nakonec vše dopadlo relativně dobře, na večeři byla Iva zpátky na hotelu, sice potlučená (ještě dnes je samá modřina a špatně se jí chodí), ale bez hospitalizace. Paradoxem je, že záchranka s Ivou cestou nabírala v Toblachu ještě jednu zraněnou a ta byla rovněž z našeho zájezdu – když stála s kolem na chodníků, někdo na ni nacouval a rozbil ji kolo a poranil kotník. To nevymyslíš! Tahle paní ale měla kolo druhý den spravené a již na něm jezdila. Narozdíl od našeho kola, které je dosti poničené a škodu budeme teprve zjišťovat. Takže dnešní etapa skončila násilně po 37 km, snad to všechno dobře dopadne.
Po přiložení kurzoru a kliknutí na jednotlivé etapy se zobrazí informace o etapě