Pondělí, 6. 9.
Ráno nás autobus odvezl do světoznámého biatlonového střediska Anterselva, kde jsme zahájili naše cykloputování. Kdo chtěl, mohli vyrazit rovnou dolů do Rasunu, variantně byla možnost objet jezero Anterselva a vystoupat na rakouskou hranici. Tuto možnost jsme zvolili i my, byl to prďák, sežralo to 40 % kapacity baterie. V sedle Stalle ve výšce 2052 m n. m. jsme udělali pár fotek a vydali se opatrně dolů. Cesta zpět k jezeru je úzká a pouští se na ní vždy pouze jednou za hodinu v jednom směru – od půl do tři čtvrtě nahoru a v celou do čtvrt dolů. U jezera, kde jsme si před osmi lety v restauraci dávali pivo, jsme udělali pár fotek a pokračovali kolem něj k biatlonovému stadionu a dolů z kopce až do Rasunu, kde čekal autobus. (před 8 roky jsme tuto trasu absolvovali na normálních kolech ale opačně – do kopce!) Dali jsme si pivo u autobusu a vyjeli směrem na Olang, který jsme projeli a dojeli k jezeru Olang a podél něj dozadu kousek od hotelu, kde jsme tenkrát bydleli. Po pár kilometrech po cyklostezce jsme dorazili na rozcestí, kde jsme odbočili k hotelu Waldbrunn, našemu zimnímu ubytování posledních let. Jeden z bratrů-majitelů byl přítomen, setkání bylo srdečné, pohostil nás pivem a kávou a já doufám, že v březnu dorazíme na lyže. Stoupání k hotýlku nás stálo opět značnou energii, je hodně prudké, naštěstí krátké. Sjeli jsme zpět dolů na cyklostezku a vyrazili na Toblach. Cca 7 km před Toblachem mě došla baterie, a tak jsem jel zbytek trasy za své a jakmile bylo nějaké stoupání, musel jsem tlačit. To byla jediná kaňka na jinak skvělém výletu, cca 57 km za bezvadného slunečného počasí.
Po přiložení kurzoru a kliknutí na jednotlivé etapy se zobrazí informace o etapě