Bretaň 3. den, So 25.7.
Po snídani v 8.00 jsme individálně odjížděli na kolech na projížďku poloostrovem Quiberon, my jsme vyjeli kolem 10. hodiny po silnici do Plouharnelu, kde jsme se zastavili na ranní pivko v baru s WiFi a tak jsem si prohlédl internet přes PDA co nového doma. Nic!? Pokračovali jsme dál po silnici, ale po přejezdu trati kus za Plouharnelem jsme najeli na cyklostezku lemující silnici a cesta byla mnohem příjemnější. Odbočili jsme na pláž a potvrdilo se nám, že díky zdejšímu větrnému počasí je Quiberon místem jako stvořeným pro surfaře. Ostatní se vydali sbírat mušle, já jsem mezitím pořídil několik fotek. Když byly ukojeny jejich sběratelské vášně, pokračovali jsme dál na jih, nejprve po úzké šíji, kam se vešla pouze silnice a železnice, později jsme sjeli z hlavní silnice a zajeli až k pobřeží malými silničkami, protože zde začínalo tzv. Cote Sauvage - Divoké pobřeží. Pomalu jsme projížděli, kochali jsme se, pořizovali fotky a těsně před městečkem Quiberon jsme v restauraci specializované na mořské potvory neodolali a jali se ochutnat ustřice a mušle. Já si dal mušle, ostatní si dali ustřice a než nám jídlo přinesli, nenápadně jsme okukovali ostatní hosty, co jí a hlavně jak to jí, protože s podobným typen jídla jsme nikdo neměl žádné zkušenosti. Rovněž ingredience, které nám dali na stůl, jsme neznali a nevěděli, zdal jsou na mušle či ustřice. Nakonec jsme to nějak zvládli - ustřice jsou studené, odklopí se horní, již uvolněná, lastura, zakápne se citronem a nasaje. Mušle jsou vařené v nálevu, ven ze skořápky se dostávají buď vidličkou nebo již prázdnou mušlí a vzhledem k tomu, že mi dali i lžíci, usoudil jsem, ze nálev se asi jí také - koneckonců docela mi to chutnalo, jako polévka dobré. Po tomto hodování jsme pokračovali pomalu městem, před odjezdem z něho jsme si ještě dali pivo a potom jsme již zamířili zpět na sever tentokrát po východním pobřeží, Chvílemi nám pomáhala navigace, snažili jsme se nejet po hlavní, na úzké šíji však jiná volba nebyla a potom již byla k dispozici opět cyklostezka. Dojeli jsme do Plouharnelu, dali jsme si pivo ve stejné restauraci, jako ráno, koupili jsme čerstvé bagety a vyrazili jsme najít cyklostezku, která nás měla dovézt až do kempu. To se nám podařilo a v pohodě přes vesnici Ste Barbe jsme po cyklostezce dojeli až skoro do kempu. Před večeří (vrtule a vepřové na houbách) jsem ještě stihl sprchu.