Pátek
12. 6.
Po snídani jsme v půl deváté počkali před hotelem, až nás Honza opět odvezl k autobusu, kde po deváté proběhl briefing a vyjeli jsme na další etapu. Vrátili jsme se až k mostu před městem a zamířili nejprve po levém břehu na Osopo, ze kterého jsme jeli po silničce lesem až k rybím sádkám, u kterých jsme se stočili doleva na Rivoli, kde jsme přejeli přes trať, po chvíli přes vodní kanál a poté jsme podešli dálnici, kolo se muselo tlačit, podchod byl poměrně nízký. Postupně docházela voda, a tak jsem začal hledat nějaký zdroj. Kohoutek s vodou jsme našli u kostela v obci Felettano, kde jsme si vzali čerstvou vodu a opláchli si ksichtíky. Po odjezdu od kostela se Iva vydala špatným směrem, musel jsem se vracet zpět, volat telefonem, nakonec jsme se opět sešli u kostela a jeli mnou určeným správným směrem. Po několika kilometrech jsem byl nucen uznat, že Iva, i když omylem, jela od kostela tou správnější stezkou, která však nebyla značena. Směr jsme drželi, ale od Feletto Umberto jsme museli hledat správnou cestu na parkoviště u stadionu Udinese Calcio, kde čekal autobus. Dali jsme si pivo, snědli tyčinku, chvíli poseděli a po krátkém odpočinku jsme pokračovali do historického centra Udine, vzdáleného cca 6 km. Na Piazza della Liberta jsme udělali pár fotek, prošli jsme se po Via Vittorio Veneto a pokračující Via Aquileia, podjeli jsme železnici a uháněli směrem ven z města na Pradamano, které jsme minuli a jeli dál na Lovaria, Pavia di Udine, Selvuzzis a až v Persereano, kde jsem si doplnili vodu. V další vesnici Santo Stefano Udinese jsme zastavili na semaforech a pokřik kolegů nás zlákal do hospody ve dvoře, kde jsme si dali pivo a odpočinuli si. A pak již na poslední úsek, který jsem však nezvládl z hlediska navigace – někde jsem se zakoukal a už jsme jeli obklikou a trochu si zajeli. Každopádně v cca 18.30 jsme vjeli branou Porta Udine do Palmanovy, pevnostního města postaveného na půdorysu devíticípé hvězdy. Autobus již čekal před hotelem Roma, tak jsme se ubytovali, zkulturnili a vyrazili na náměstí něco pojíst. Žádná sláva se nekonala, v baru Il Muretto jsem si dal salát, Iva gnocchi, chvíli jsme poseděli a kolem půl desáté jsme se vrátili na hotel. Přeci jenom dalších více jak 80 km v parném dni bylo znát.
ZPĚT DALŠÍ DEN