Pátek 17.8, Sobota 18.8. - cesta na Bornholm
Tradiční začátek cesty na stanovišti Adventury na Pankráci, kam nás, jak jinak, dopravuje Tranzit sponzora našeho SK. Přijíždíme docela brzo, dali jsme si dostačenou časovou rezervu, protože je pátek a doprava každou chvíli kolabuje. Tentokrát s námi vyráží i Vráťa, tak nás bude alespoň více na zdolávání kilometrů. Bohužel je v autobusu málo místa na zavazadla (to byl však, jak se ukázalo, jediný nedostatek celého zájezdu), musíme si dát ta svá na už docela zaplněný vlek s koly a při vzpomínce na Provence, kdy Marcela měla tašku zcela promočenou a spoustu prádla obarveného, z toho nemám moc radost. Ale co se dá dělat, nebudeme si kazit zájezd hned na jeho začátku. Odjíždíme načas v 15.00 hodin a zhruba po hodině a něco zastavujeme v Mladé Boleslavi. Během cesty dostává jedna z účastnic zprávu z domova, že tyče ke stanu má doma ve sklepě, tak hned na začátku Boleslavi vystupuje a běží si koupit nový stan, zatímco my nakládáme další účastníky. Oboje se stihlo téměř ve stejnou chvíli, já jsem si dokoupil zásobu Gambrinusu a pokračujeme dále do Jablonce nad Nisou, kde u nádraží nakládáme poslední kolegy. Potom již míříme na hranice, kde nejprve dotankováváme na pumpě Na Mýtě a potom nahoru do Harrachova, kde překračujeme hranice do Polska. Cesta Polskem je nepříjemná, silnice jsou mizerné a připadá většině i zcela nelogická, neboť kratší a rychlejší a i pohodlnější se jeví cesta přes Německo. Rovněž načasování odjezdu z Prahy je poněkud diskutabilní, protože do přístavu přijíždíme před čtvrtou hodinou ranní a trajekt odjíždí v 10,00 hod. No, nikdo holt není dokonalý a snad se to má příští rok změnit. Trajekt na ostrov Bornholm odjíždí s půlhodinovým zpožděním, cesta je naplánovaná na zhruba 5 hodin a tak po klidné plavbě vyplněné podřimováním, klobásou a pivem v cca 15.30 připlouváme do Rönne na Bornholmu. Nastupování i vystupování se odehrává pěšky, autobus se pohybuje bez lidí, musíme projít pasovou kontrolou, která je, na rozdíl od Poláků, alespoň pružná. Z lodi míříme do infocentra, před kterým máme sraz s autobusem. Stihneme si v klidu vybrat informační materiály, autobusu to trvá z lodi déle, než nám. Nakonec odjíždíme na severní část ostrova (cca 25 km) za městečko Allinge, kde na tři noci stavíme stany v kempu Sandkaas Familiencamping. K večeři máme rajskou, byla výborná, máme v kempu k dispozici jak kuchyňku, tak i jídelnu, komfort v Pobaltí nepředstavitelný. I ostatní vybavení je na úrovni, za sprchy se však musí platit a to kartou nabitou na určitou částku, karta se před sprchováním zasune do čtečky, začne téci voda a zároveň začnou ubývat i peníze z karty. Při troše úspor se vysprchování dá zvládnout i za 4 DKK, většinou jsem to zvládal za 6. Večer jsme pak strávili u piva z autobusu, ale dlouho jsme neponocovali, cesta byla přeci jenom únavná.
Neděle 19.8. - ostrov Bornholm FOTO
Snídaně v 8.30, v 9.00 první breefing, cca v 10.00 odjíždíme na první vyjížďku společně s Jirkou, nepřehlédnutelným pro svoji hmotnost, a Jakubem, řidičem autobusu. Hned nad kempem u silnice se napojujeme na cyklostezku, jedeme po parádních cestách směr Olsker, kde zastavujeme u opevněného kostela. První foto, prohlídka hřbitova a pokračujeme chvilku po silničce a potom opět po cyklostezkách směrem na Almindingen. Kousek za Olsker jsem při zastavování nestihl odepnou SPD a skácel jsem se na bok. Nic se nestalo, chytil jsem trochu silničního lišeje na lýtku pravé nohy, ale hlavně, že kamera v batohu přežila bez újmy. Na rozcestí před Almindingenem jsme se stočili na Osterlars, kde je jeden z největších a nejstarších opevněných kostelů. Pokračovali jsme na Gudhjem, kde je (alespoň pro nás) největší atrakcí udírna ryb s restaurací. Ochutnali jsme různé rybí speciality včetně tzv. Slunce nad Bornholmem, kde slunce stvoří žloutek a zbytek je marinovaná ryba. Nejlépe na tom byl Vráťa, který si dal za 95 DKK "sněz co můžeš" a těch rybích lahůdek na stole bylo opravdu mnoho. Všichni jsme využili Vráťova stále plného talíře a když jsme již nemohli, vyrazili jsme k domovu. cestou jsme se zastavili u Heligodomských útesů, kde jsme udělali pár fotek a já jsem našel i avizovanou skalní průrvu a ačkoliv nejsme přítelem krkolomných cest, sestoupal jsme k moři a do průrvy jsme vlezl, až co to dalo.Byla to vlastně úzká jeskyně a vzhledem k tomu, že nám o ní Dáša řekla, měl jsme s sebou čelovku. Cestu po kluzkých kamenech jsem zdolal bez problémů, od moře jsem opět vystoupal po dřevěném schodišti nahoru na útesy a tradá do kempu, kam jsme dorazili kolem 18. hodiny. K večeři byla čočka s párkem, měl následovat seznamovací večírek, ale nějak se nikdo nechtěl seznamovat, tak se rozplizl v povídání si o všem a ničem. Pár piv z autobusu a dnešních úvodních 55 km nás zahnalo do stanu.
Pondělí 20.8. - ostrov Bornholm FOTO
Snídaně v 9.00, opět kolem 10. hodiny odjíždíme tentokrát pouze s Jirkou (takto jsme pak jezdili již celý zbytek zájezdu - tj. Iva, Vráťa, Jirka a já) a jako jediní jsme na plánovaný okruh vyrazili v opačném směru, protože jsme nechtěli být u udíren již v poledne. První část cesty byla tedy stejná jako včera, po cyklostezkách (mimochodem na Bornholmu perfektně značených) směr Olsker, před Stenby jsme odbočili doprava na Klemesker, Nyker a dál do hlavního cíle dnešní etapy Ronne. Zpočátku lehce pršelo, ale s přibývajícími kilometry se počasí umoudřilo a ukázalo se i sluníčko. Vráťa s Jirkou se nám cestou ztratili, našli jsme se až v Ronne na náměstí, kde jsme si s Vráťou dali v kavárně pivo, Iva kafe a Jirka se šel pokochat zbožím v marketu.Výhodou bylo, že na Bornholmu, dánském území, se bez problémů dalo platit i Eury a v podstatě i ostatními platidly severských států naprosto bez problémů, takže když mi docházely dánské koruny, došlo i na Eura, protože jsem si platební karty samozřejmě nechal v kempu ve druhé peněžence s českými korunami. Po občerstvení jsme vyrazili na prohlídku města, především do ulice Vimmelskaftet, kdfe jsou krásné původní hrázděné domy a poté ke kostelu a jeho okolí. Z Ronne jsme vyrazili podél pobřeží , projeli jsme lesoparkem mezi Ronne a Hasle, kde jsme se vyhýbali pořád louží po dopoledním dešti a u městečka Hasle jsme zastavili u ohlášených udíren, kde sice neměli včerejší "sněz, co můžeš", ale dali jsme si různé uzené ryby - prostě pochutnáníčko. Byl to trochu pozdní oběd (bylo už 15.00 hod.), ale tak jsme si to naplánovali, proto jsme volili obrácený okruh (ostatní jeli z kempu kolem hradu do Hasle, Ronne a zpět přes Nyker a Klemensker) a o to více chutnalo. S plnými žaludky jsme pokračovali podél pobřeží až ke Ginesminde, kde pobřežní cesta končila a následoval výstup do prudkého srázu, Říkám výstup, tzn. že jsme kola opravdu tlačili a dolů bych na kole nejel ani za nic. Během stoupání jsme narazili na dánské manžele s dětmi, tatínek obě malé děti vezl ve dvoukoláku, který měl místo předního kola a i po rovině to musela být šichta. Každopádně nebýt nás, tak to asi nevystoupali a museli by čekat na pomoc někoho dalšího.Maminka nakonec s kolem vystoupala nahoru, kde nechala kolo a vrátila se pro menší, úpěnlivě plačící dítě a tatínek s pomocí Vráti a Jirky pracně vystoupal na vrchol také. Pokračovali jsme dál, střídavě nahoru a dolů, ale žádné extrémní kopce to nebyly. Zastavili jsme ještě na útesech, kde jsme hledali Jons Kapel, ale tu jsme nenašli, zato jsme našli uzavřený žulový lom, ale na něm nebylo nic zajímavého k vidění a tak jsme pokračovali k poslední zastávce dnešního dne - zřícenině hradu Hammershus. Zříceninu jsme viděli ze silnice, pořídili pár fotek a protože už byla pokročilá doba, pokračovali jsme v cestě do kempu.Vzali jsme to přes Sandvig a Alinge, kde Vráťa trochu ztratil orientaci, přestože to tu znal ze svých ranních sólo vyjížděk, ale navigace nás spolehlivě do kempu Sandkaas Familiencamping, kde jsme strávili tři noci. Po dojezdu jsme ostříkali kola od bláta a Jirkovi se podařilo neuvěřitelné - při hovoru se opíral o kolo, ale ujela mu ruka a jak přenesl váhu, tak se plnou vahou opřel o přední řídítka a zcela zničil své přední kolo, které vypadalo jako po střetu s náklaďákem. Jeden z kolegů mu sice kolo upravil do trochu přijatelného stavu, ale naštěstí se ráno podařilo v Allinge v cykloservisu zničené přední kolo vyměnit za dobré a doplatkem asi 30 Euro, což se vyplatilo. Ještě večer jsme my ostatní svá kola naložili do vleku, abychom ráno včas vyjeli a v Ronne stíhali trajekt do Ystadu.
Úterý, 21.8. – cesta na poloostrov Kullaberg FOTO
Ráno jsme měli snídani již v 7.30 a v 9.00 jsme již odjížděli do Ronne na trajekt do Ystadu. V přístavu jsme byli včas, pochvíli okukování lodi si to přifařil katamaran jako kráva a byl to ten náš. Cesta byla fantastická, byl to docela fofr, hlavně to ustát na venkovní palubě, kde jsem byl jenom chvilku nafotit vodu za katamaranem, jak se vařila. Cesta trvala asi hodinu a čtvrt a zhruba po půl dvanácté jsme vyjížděli z Ystadu směrem na Malmö, zastavili jsme na nákup v marketu, kde jsme nakoupili nějaké omáčky a kafe, dále na Helsingborg a až do špičky poloostrova Kullaberg do kempu Möllehässle SweCamp u obce Möle, kam jsme dorazili kolem 15. hodiny. Po postavení stanů a obhlídce kempu jsme pěšky vyrazili za bizardními stavbami Nimis. Cesta k nim byla nejprve do kopce a potom šplhání dolů po kamenech k dřevěným stavbám z klacků, které jsou už v současné době zakázány, tedy jejich výstavba. Staví to nějaký šílenec a mám strach, až se to jednou pod někým zřítí. Je to příšernost, ale budiž. Cesta zpět již byla po vyšplhání po kamenech poměrně poklidná, splavený jsem byl jako kůň, lepší jezdit na kole. V kempu nás naštěstí čekalo vynikající rizoto a zeleninový salát, sprchy byly zadarmo a piva měli řidiči ještě dost.
Středa 22.8. – Gränna, Visingsö FOTO
V noci se strhla bouřka a prudký déšť, který sice pochvíli přestal, ale nad ránem se znovu rozpršelo a dost dlouho to vydrželo. Když jsme ale vstávali, bylo již po dešti a stany jsme balili již docela suché. Čekal na nás poměrně dlouhý přejezd až k jezeru Vättern do městečka Gränna. Vyjeli jsme v 8.45 a do Gränny jsme dorazili po 13. hodině. Postavili jsme stany, dostali karty pro vstup do sociálek a lístky na přívoz a kolem 15. hodiny jsme přívozem přejeli na ostrov Visingsö. Jirka s námi tentokrát nejel, nestíhal trajekt a vyrazil později. Plavba na ostrov trvá asi 20 minut a ostrov jsme projeli doslova křížem krážem. Z přístavu jsme vyrazili nejprve na sever, kde jsme zastavili u kostela s rovnou střechou na věži, která slouží jako rozhledna. Neodolal jsem a i přes svůj odpor k výškám jsme s Ivou zakoupili lístky a vystoupali jsme nahoru. Rozhled byl opravdu vynikající, tak jsme nafotili, co se dalo. Od kostela jsme pokračovali na severní konec ostrova do obce Ed a ještě kousek po poli k majáku. Tady jsme se otočili a mířili na jih, zastavili jsme se u skulptur místního umělce, minuli jsme přístav a pokračovali až na jižní konec ostrova do Näs, kde jsme si prohlédli ruiny 1. švédského královského hradu a druhou cestou přes Rökinge jsme zamířili opět na sever. Do přístavu, který je zhruba uprostřed ostrova, jsme dorazili až po odplutí většiny účastníků, ale nebylo kam spěchat. Připlouvající trajekt vyplivl sanitu, hasiče a policii a rychle odplul, dali jsme si v malé restauraci v přístavu pivo a kafe, mezitím nás dojel Jirka a v klidu jsme se přepravili na pevninu, kam jsme dorazili v 19.30 hod. Večeře již sice byla, ale nechali nám dost. Celková bilance dne byla něco kolem 30 kilometrů.
Čtvrtek 23.8. – Vadstena FOTO
Ráno jsme si dopřáli delší spánek, snídaně byla až v 8.45 protože cukrárny v Gränně otevírají až v 10.00 hod. a my jsme se kvůli světoznámým lízátkům do nějaké cukrárny chystali. Po půl desáté jsme tedy nasedli do busu a dojeli těch pár set metrů do Gränny, kde jsme zaparkovali vedle hlavní silnice a kousek jsme se vrátili do právě otevřené cukrárny, kde jsme sledovali za sklem výrobu lízátek, která se vyrábějí ručně spoustu let podle neměnného tajného receptu, měli jsme štěstí, vyráběli vzhledem ke konci sezóny naposledy. V cukrárně jsme nakoupili mimo lízátek i nějaké suvenýry a postupně jsme se přesunuli do autobusu a vyrazili do Rök, kde je velký runový kámen. Odtud jsme pokračovali k ruinám cisteriánského kláštera v Alvastře, kde jsme nasedli na kola a vydali jsme se po cyklostezce do Vadsteny. Cesta moc pěkná, chvílemi i po šotolině, konec jsme absolvovali po silnici. Na začátku Vadsteny je vodní hrad, který jsme nafotili, za hradem jsme se v bufíčku občerstvili, před hradem jsme nafotili vagonky na nádraží a pokračovali jsme do města. Navštívili jsme market, kde jsme koupili marinované ryby, podívali jsme se do prodejny alkoholu System Bolagert, kde se na čestném místě skvěly lahve s pivem Zlatopramen, mého oblíbeného moku, což mne velmi potěšilo. Podívali jsme se klášteru a potom jsme vyrazili do kempu za městem, kam jsme dojeli kolem sedmé hodiny. Jirka již v kempu byl a naopak vyrazil do města. My jsme postavili stany, opět vyfasovali karty do sprch a k večeři jsme si dali znojemskou. Po večeři začalo poprchávat, naštěstí to ihned ustalo, Jirka se vrátil až o večeři (kterou měl schovanou) i s masovými koulemi a drezínky a tak jsme pojídali a popíjeli skoro do půl dvanácté.
Pátek 24.8. – Göta kanál FOTO
Po snídani jsme si naložili věci do busu, který po 9. hodině odjel a my jsme se kolem půl desáté vydali na přesun do dalšího kempu. Kousek jsme se vrátili směrem k Vadsteně, kde jsme odbočili na krásné, klidné silničky nejprve směr na Stanby a poté na Borensberg, kde jsme dojeli k Götta kanálu. Tady jsme se nasvačili, udělali pár obrázků hotelu Götta z 20. let minulého století a protože to ostatním nějak dlouho trvalo, sebral jsem se a vyrazil podél kanálu do Bergu u jezera Roxen. Cestou jsem fotil mosty, akvadukt nad silnicí, usedlosti kolem kanálu a zahrady domů před Bergem, kam jsem dorazil asi po půldruhé hodině jízdy. Zapadl jsem do cukrárny-kavárny hned vedle cesty, dal jsem si pivo Ericson a čekal na zbytek. Ti se však po cestě ještě koupali a dorazili jen tak tak, abychom stihli otevřený klášter Vreta Kloster kousek za městem. Z kláštera jsme se ještě jeli podívat na kaskádu zdymadel u ústí kanálu do jezera Roxen a pak jsme již zamířili do kempu asi 8 kilometrů za městem, tam jsme dorazili jako jedni z posledních a tak jsme si stany postavili stranou od ostatních blízko břehu jezera u lavice se stolem, abychom měli kde hodovat – nejenom večeři ale i po večeři jsme si dali do nosu - Jirkovy masové kuličky a náš salám v pepři. Již pozdě večer se k nám připojil i řidič Jakub, který si přinesl víno, ale to už jsem se pomalu odebral na zasloužený odpočinek.
Snídaně v obvyklou dobu, po snídaní odjezd směr Öland, potažmo Kalmar. Po cestě jsme zastavili ve městě Kissa, abychom v marketu doplnili zásoby a nakoupili švédské pochoutky domů a poté jsme pokračovali v cestě do Kalmaru, kde jsme měli asi 3 hodiny na prohlídku města. Většinu času jsme strávili v muzeu, před kterým parkoval i náš autobus. V muzeu dominovala expozice věnovaná vylovení lodi potopené v průlivu. Z muzea jsme zamířili na zámek, který patří k největším ve Švédsku a zvenku jsme si udělali pár fotek. Cestou tam i zpět jsme potkávali americká auta z 50. - 70. let, nablýskaná a tak jsme si jich také pár vyfotili. Z Kalmaru jsme přejeli po mostě dlouhém 6 km na ostrov Öland, zatočili jsme na sever a po pár kilometrech zastavili v kempu v Saxnas, kde jsme strávili zbylé 3 švédské noci. Na kolech jsme tento den nebyli, přesto jsme večer zkrátili, protože vál poměrně silný a studený vítr a mně donutil si poprvé za celý zájezd obléci ponožky.
Neděle 26.8. - Öland, severní (spíše střední) část FOTO
Vráťa v noci přišel a svoji vydatnou snídani - misku se zbytkem jídla z večeře mu vyjedlo nějaké zvíře a ještě se mu před stanem vykálelo! Snídaně v nedělním čase v 8.30 hod. a zhruba za hodinu startujeme busem na sever.Autobus nás vysazuje kousek od města Borgholm na parkovišti u zříceniny borgholmského hradu. Začíná pršet, tak nasazuji přední blatník, který jsme do té doby ještě nepoužil - a dobře dělám, byl užitečný. Z parkoviště pře ruinou jedem nejprve k bráně zámku Solliden, který patří královské rodině, ale je přístupný i pro veřejnost. My jsme jenom nakoukli ještě uzamčenou branou a po navlečení pláštěnek jsme vyrazili směrem k Borgholmu. Městem pouze projíždíme po cyklostezce, která není moc dobře značená, ale navigace nás vede dobře směrem na Köpingsvik. V něm odbočujeme ze severního směru na východ do obce Bredsättra (přestává pršet), kde pokračujeme stále na východ až k pobřeží do místa Kapelludden, kde se ostatky sv. Birgity poprvé dotkly švédské půdy při jejich návratu z ciziny. Na místě byla postavena kaple, ze které jsou dnes již jen ruiny. Je u ještě maják a pár domečků u moře, konají se u prý svatby s domky snad slouží pro novomanžele,jejichž jména jsou pak vyryta do prken mola. Místo má pro Švédy mystický nádech.Vracíme se zpět do Bredsättry a stáčíme se na jih. Projíždíme Gärdlösou, kde je románský kostel, před Lönlöt navštěvujeme prodejnu čarodějky (údajné ekologické aktivistky), kde jsou k mání různé magické předměty, kousek za prodejnou sjíždíme z hlavní (ale velice poklidné silničky) do Himmelsbergy, kde si prohlížíme skanzen a ještě kousek dál v místě Ismantorp je k vidění hromada kamení, zbytky kamenného hradiště. Vracíme se zpátky na hlavní, už jenom sami s Ivou, protože Vráťa s Jirkou nemuseli skanzen a jeli napřed. Pokračujeme na jih, projíždíme Lerkalou se spoustou starých mlýnů a runovým kamenem a v Runstenu se stáčíme na západ do Glomminge. Těch zhruba 11 km bylo utrpením, jeli jsme v protivětru, cesta to byla nekonečná. Z Glomminge je to již asi 6 km po silničce v lese do našeho kempu, kam dorážíme v 18.45. Večeře měla být v 19.00, ale o něco se zpozdila, horší zpráva byla, že řidičům došlo pivo a vítr foukal jako o život.
Pondělí 27.8. - Öland, jižní část FOTO
V noci opět nějaké zvíře úřadovalo v zásobách některých účastníků zájezdu, Vráťa si již dával pozor. Po snídani odjíždíme v 9.30 nejprve do největšího města Färjestaden, kde na okraji města doplňujeme zásoby, především piva - Tuborg a jako vzpomínka na Irsko také Guiness. Potom již míříme na jih, až na nejjižnější část, kam se dá dojet autobusem. Zastavujeme u ptačí rezervace v Ottenby, vyndáváme kola a míříme rezervací na jižní konec Ölandu k majáku a expozici o ptácích. Mě na to moc neužije, tak se pouze dívám do dalekohledu, který je namířen na živé tuleně při pobřeží. Počasí jakž takž, občas vysvitne i sluníčko, ale ten vítr. vybrali jsme si kratší, asi 30 km etapu, tak vyrážíme dále. Vracíme se k autobusu a pokračujeme doprava a na sever do Össby, kde se stáčíme na západ - vítr nás málem poráží. Zastavujeme u vchodu do hradu Eketorp, dál nejdeme, 75 SEK za osobu nám připadá poměrně dost, Iva si kupuje nějaké korále po chvilce lekování pokračujeme dále směrem na Grönhögen. Cesta to byla nepříjemná, silný protivítr nám cyklistiku dokonale zošklivil. Hned na kraji města je restaurace typu švédský stůl - sněz co můžeš, neodolal jsem a napral jsme se na dva dny dopředu. Zas tak velký výběr nebyl, masové kuličky, čevapčiči nebo plátky vepřové pečeně, příloh a jiných pochutin již bylo dost, člověk to ani neznal. Naštěstí nám k autobusu zbývalo asi 5 km a tak jsem to s plným žaludkem zvládl. Ještě jsme si zajeli prohlédnou přístav a pak již po silnici poslední kilometry našeho zájezdu. Minuli jsme zeď Karla X. , která přepažuje celý ostrov - aby mu neutíkali jeleni! Autobus stál celá den na stejném místě, nakládáme kola již s ohledem na to, že někteří vystupují cestou a vyrážíme zpět do kempu. cestou ještě zastavujeme u kamenných mohyl a cca v 18,45 dorážíme do kempu. V 19.00 je večeře, ale to už začíná pršet a tak večeříme v kuchyňce na stojáka. Po večeři ještě nějakou dobu prší, pak si déšť ustává, ale na sezení venku to není - studený a silný vítr nás zahání opět do kuchyňky, stejně jako některé další účastníky, ale po dvou pivech stejně odcházíme stanovat, poslední noc je již docela studená.
Útery 28.8. - Ystad FOTO
Ráno je jako ze žurnálu - sluníčko svítí, ale vítr fouká pořád. Snídaně v 8.00 a potom velké balení. V 10.00 jsme naloženi a odjíždíme. Po mostě se vracíme na pevninu a potom míříme na jih. cesta je normální, zastavujeme u městečka Kivik, kde navštěvujeme megalitický komorový hrob a po krátkém přesunu další megalitická stavba - Ales Stenar. Pokračujeme dále a do Ystadu přijíždíme v cca 16.30. Na prohlídku máme asi 3 hodiny, prošli jsme si celé městečko, udělali pár fotek, zastavili se na terminálu katamaranu na Bornholm a viděli jsme naši loď, jak připlouvá. Potom již sraz v terminálu Unity Line a čekání na to, až nás vpustí dovnitř, když se tak stalo, následovala kontrola jízdenek, kontrola pasů a pak jsme si našli místo k sezení. Kajutu jsme si díky špatným informacím nekoupili a tak jsme trávili noc u stolu na mizerné židli - v každém předchozím trajektu se sedělo mnohem lépe. Utratili jsme poslední peníze v bezcelních prodejnách, dobře jsme se navečeřeli i nasnídali a v cca 7.00 jsme ještě na lodi nasedli do autobusu a po chvíli čekání vyjeli ven z lodi. Čekala nás ještě pasová kontrola Poláků a potom již nepříjemná cesta Polskem, jedna z mála nepříjemností tohoto zájezdu. 5idiči to vzali kratší cestou, do Čech jsme vjeli v Habarticích na frýdlantsku, minuli jsme naší chalupu a první účastníky jsme vykládali v Liberci. Pak už jen zastávka v Mladé Boleslavi, kde vystupoval Jirka a kde jsme si na poslední chvíli nechali udělat společné foto naší čtveřice (Jirka si samozřejmě zapomněl spoustu věcí v autobuse, a tak jsme mu to vzal do Ústí) a směr Praha. V Praze jsme byli asi v 18.30, Transit sponzora již čekal, chvíli jsme lekovali, loučili se s ostatními, čekali na Vráťův odvoz, ale ten nejel a tak jsme kopli do vrtule a hurá domů.
A to je konec.
P.S. Poděkování patří vedoucí zájezdu Dáše Caklové a její pomocnici Jiřině, kuchařce Jindře i oběma řidičům - byl to skvělý zájezd.